Nájemní smlouva ustanovení
Občanského zákoníku
Občanský zákoník - Část VIII.HLAVA SEDMÁ
Nájemní smlouva
ODDÍL PRVNÍ
Obecná ustanovení
§ 663
Nájemní smlouvou pronajímatel přenechává za úplatu nájemci
věc, aby ji dočasně (ve sjednané době) užíval nebo z ní bral
i užitky.
§ 664
Pronajímatel je povinen přenechat pronajatou věc nájemci ve
stavu způsobilém smluvenému užívání, nebo nebyl-li způsob užívání
smluven, užívání obvyklému, a v tomto stavu ji svým nákladem
udržovat.
§ 665
(1) Nájemce je oprávněn užívat věc způsobem stanoveným ve
smlouvě; nebylo-li dohodnuto jinak, přiměřeně povaze a určení
věci. Pronajímatel je oprávněn požadovat přístup k věci za účelem
kontroly, zda nájemce užívá věc řádným způsobem.
(2) Nájemce je povinen věc užívat pouze v případě, že tak
bylo smluveno, nebo že neužíváním by byla věc znehodnocena více
než jejím užíváním.
§ 666
(1) Nájemce je oprávněn dát pronajatou věc do podnájmu,
nestanoví-li smlouva jinak.
(2) Dá-li nájemce věc do podnájmu v rozporu se smlouvou,
pronajímatel má právo odstoupit od smlouvy.
§ 667
(1) Změny na věci je nájemce oprávněn provádět jen se
souhlasem pronajímatele. Úhradu nákladů s tím spojených může
nájemce požadovat jen v případě, že se k tomu pronajímatel
zavázal. Nestanoví-li smlouva jinak, je oprávněn požadovat úhradu
nákladů až po ukončení nájmu po odečtení znehodnocení změn,
k němuž v mezidobí došlo v důsledku užívání věci. Dal-li
pronajímatel souhlas se změnou, ale nezavázal se k úhradě nákladů,
může nájemce požadovat po skončení nájmu protihodnotu toho, o co
se zvýšila hodnota věci.
(2) Provede-li nájemce změny na věci bez souhlasu
pronajímatele, je povinen po skončení nájmu uvést věc na své
náklady do původního stavu. Hrozí-li v důsledku prováděných změn
na věci pronajímateli značná škoda, je pronajímatel oprávněn
odstoupit od smlouvy.
§ 668
(1) Nájemce je povinen oznámit pronajímateli bez zbytečného
odkladu potřeby oprav, které má provést pronajímatel. Při porušení
této povinnosti odpovídá nájemce za škodu tím způsobenou a nemá
nároky, které by mu jinak příslušely pro nemožnost nebo omezenou
možnost užívat věc pro vady věci, jež nebyly včas pronajímateli
oznámeny.
(2) Nájemce je povinen snášet omezení v užívání pronajaté
věci v rozsahu nutném pro provedení oprav a udržování věci.
§ 669
Jestliže nájemce vynaložil na věc náklady při opravě, ke
které je povinen pronajímatel, má nárok na náhradu těchto nákladů,
jestliže oprava byla provedena se souhlasem pronajímatele, nebo
jestliže pronajímatel bez zbytečného odkladu opravu neobstaral,
ačkoli mu byla oznámena její potřeba. Jinak může nájemce požadovat
jen to, o co se pronajímatel obohatil.
§ 670
Nájemce je povinen pečovat o to, aby na věci nevznikla
škoda. Je povinen dát věc pojistit, jen jestliže to stanoví
smlouva.
ODDÍL DRUHÝ
Nájemné
§ 671
(1) Nájemce je povinen platit nájemné podle smlouvy, jinak
nájemné obvyklé v době uzavření smlouvy s přihlédnutím k hodnotě
pronajaté věci a způsobu jejího užívání.
(2) Není-li dohodnuto nebo zvláštními předpisy stanoveno
jinak, platí se nájemné ze zemědělských nebo lesních pozemků
půlročně pozadu 1. dubna a 1. října, při ostatních nájmech měsíčně
pozadu.
§ 672
(1) Na zajištění nájemného má pronajímatel nemovitosti
zástavní právo k movitým věcem, které jsou na pronajaté věci
a patří nájemci nebo osobám, které s ním žijí ve společné
domácnosti, s výjimkou věcí vyloučených z výkonu rozhodnutí.
(2) Zástavní právo zanikne, jsou-li věci odstraněny dříve,
než byly sepsány soudním vykonavatelem, ledaže by byly odstraněny
na úřední příkaz a pronajímatel ohlásí svá práva u soudu do osmi
dnů po výkonu. Stěhuje-li se nájemce nebo jsou-li odstraňovány
věci, přestože nájemné není zaplaceno nebo zajištěno, může
pronajímatel zadržet věci na vlastní nebezpečí, do osmi dnů však
musí žádat o soupis soudním vykonavatelem, nebo musí věci vydat.
§ 673
Nájemce není povinen platit nájemné, pokud pro vady věci,
které nezpůsobil, nemohl pronajatou věc užívat způsobem
dohodnutým, nebo nebyl-li způsob užívání dohodnut přiměřeně povaze
a určení věci, anebo nemohl-li z uvedených příčin při nájmu
zemědělských nebo lesních pozemků docílit žádný výnos.
§ 674
Může-li nájemce užívat pronajatou věc z důvodů uvedených
v § 673 pouze omezeně nebo jestliže při nájmu zemědělských nebo
lesních pozemků užitky z věci klesly z uvedených důvodů pod
polovinu běžného výnosu, má nájemce nárok na přiměřenou slevu
z nájemného. Pronajímatel si však musí započíst náklad, který
ušetřil, a cenu výhod, které měl z toho, že nájemce věc užíval jen
omezeně.
§ 675
Právo na prominutí nebo na poskytnutí slevy z nájemného musí
být uplatněno u pronajímatele bez zbytečného odkladu. Právo
zanikne, nebude-li uplatněno do šesti měsíců ode dne, kdy došlo ke
skutečnostem toto právo zakládajícím.
ODDÍL TŘETÍ
Skončení nájmu
§ 676
(1) Nájem skončí uplynutím doby, na kterou byl sjednán,
nedohodne-li se pronajímatel s nájemcem jinak.
(2) Užívá-li nájemce věci i po skončení nájmu a pronajímatel
proti tomu nepodá návrh na vydání věci nebo na vyklizení
nemovitosti u soudu do 30 dnů, obnovuje se nájemní smlouva za
týchž podmínek, za jakých byla sjednána původně. Nájem sjednaný na
dobu delší než rok se obnovuje vždy na rok, nájem sjednaný na dobu
kratší se obnovuje na tuto dobu.
§ 677
(1) Zrušit nájemní smlouvu sjednanou na neurčitou dobu lze,
nedojde-li k dohodě pronajímatele s nájemcem, pouze výpovědí.
(2) Nájemní smlouvu lze vypovědět při nájmech pozemků
patřících do zemědělského půdního fondu nebo lesního půdního
fondu5) v jednoroční lhůtě, a to ke dni 1. října běžného roku; při
nájmech jiných nemovitostí v tříměsíční lhůtě, při nájmu movitých
věcí v jednoměsíční lhůtě.
------------------------------------------------------------------
5) § 1 zákona č. 53/1966 Sb., o ochraně zemědělského půdního
fondu, ve znění zákona č. 75/1976 Sb. § 2 zákona č. 61/1977
Sb., o lesích.
§ 678
Ustanovení o výpovědní době, vyklizení a odevzdání platí
pouze tehdy, není-li smlouvou nebo zvláštními předpisy stanoveno
jinak.
§ 679
(1) Nájemce je oprávněn odstoupit od smlouvy kdykoliv,
byla-li pronajatá věc předána ve stavu nezpůsobilém ke smluvenému
nebo obvyklému užívání, anebo stane-li se později - aniž by
nájemce porušil svoji povinnost - nezpůsobilou ke smluvenému nebo
obvyklému užívání, stane-li se neupotřebitelnou anebo bude-li mu
odňata taková část věci, že by tím byl zmařen účel smlouvy.
(2) Jsou-li místnosti, které byly pronajaty k obývání nebo
k tomu, aby se v nich zdržovali lidé, zdraví závadné, má nájemce
toto právo i tehdy, věděl-li o tom při uzavření smlouvy. Práva
odstoupit od smlouvy se nelze předem vzdát.
(3) Pronajímatel může kdykoli odstoupit od smlouvy, užívá-li
nájemce přes písemnou výstrahu pronajatou věc nebo trpí-li užívání
věci takovým způsobem, že pronajímateli vzniká škoda, nebo že mu
hrozí značná škoda. Nejde-li o byt nebo nebytový prostor, může
pronajímatel také odstoupit od smlouvy, jestliže nájemce, ač
upomenut, nezaplatil splatné nájemné ani do splatnosti dalšího
nájemného, a je-li tato doba kratší než tři měsíce, do tří měsíců,
nebo jestliže s ohledem na pravomocné rozhodnutí příslušného
orgánu je třeba pronajatou věc vyklidit.
§ 680
(1) Zničením pronajaté věci nájemní smlouva zaniká.
(2) Dojde-li ke změně vlastnictví k pronajaté věci, vstupuje
nabyvatel do právního postavení pronajímatele a nájemce je
oprávněn zprostit se svých závazků vůči dřívějšímu vlastníku,
jakmile mu byla změna oznámena nebo nabyvatelem prokázána.
(3) Dojde-li ke změně vlastnictví k nemovité věci, může
z tohoto důvodu vypovědět nájemní smlouvu pouze nájemce, a to
i tehdy, byla-li smlouva uzavřena na dobu určitou; výpověď však
musí podat v nejbližším výpovědním období, pokud je zákonem nebo
dohodou stanoveno. Při změně vlastnictví k movité věci může
smlouvu vypovědět i nabyvatel.
§ 681
Po podané výpovědi nebo tři měsíce před skončením nájmu
a předáním věci je nájemce nemovité věci povinen, není-li
dohodnuto jinak, umožnit zájemci o pronajmutí její prohlídku
v přítomnosti pronajímatele nebo jeho zástupce. Nájemce nesmí být
prohlídkou zbytečně obtěžován.
§ 682
Skončí-li nájem, je nájemce povinen vrátit pronajatou věc ve
stavu odpovídajícím sjednanému způsobu užívání věci; nebyl-li
způsob užívání výslovně smluven, ve stavu, v jakém ji převzal,
s přihlédnutím k obvyklému opotřebení.
§ 683
(1) Došlo-li k poškození nebo nadměrnému opotřebení pronajaté
věci v důsledku jejího zneužití, odpovídá nájemce i za škody
způsobené osobami, kterým umožnil k pronajaté věci přístup, za
náhodu však neodpovídá.
(2) Domáhat se náhrady lze pouze do šesti měsíců od vrácení
pronajaté věci; jinak nárok zanikne.
§ 684
Uplatňuje-li třetí osoba k věci práva, jež jsou neslučitelná
s právy nájemce, je pronajímatel povinen učinit potřebná právní
opatření k jeho ochraně. Jestliže tak pronajímatel v přiměřené
lhůtě neučiní, nebo nejsou-li jeho opatření úspěšná, může nájemce
odstoupit od smlouvy.
ODDÍL ČTVRTÝ
Zvláštní ustanovení o nájmu bytu
§ 685
(1) Nájem bytu vzniká nájemní smlouvou, kterou pronajímatel
přenechává nájemci za nájemné byt do užívání, a to na dobu určitou
nebo bez určení doby užívání. Nájem bytu je chráněn; pronajímatel
jej může vypovědět jen z důvodů stanovených v zákoně.
(2) Nájemní smlouvu o nájmu družstevního bytu lze uzavřít za
podmínek upravených ve stanovách bytového družstva.
(3) Zákony národních rad stanoví, co se rozumí služebním
bytem, bytem zvláštního určení a bytem v domech zvláštního určení
a za jakých podmínek lze uzavřít nájemní smlouvu o nájmu
služebního bytu, o nájmu bytu zvláštního určení a o nájmu bytu
v domech zvláštního určení.
§ 686
(1) Nájemní smlouva musí obsahovat označení bytu, jeho
příslušenství, rozsah jejich užívání a způsob výpočtu nájemného
a úhrady za plnění spojená s užíváním bytu nebo jejich výši.
Nájemní smlouva musí mít písemnou formu.
(2) Není-li doba nájmu dohodnuta, má se za to, že smlouva
o nájmu byla uzavřena na dobu neurčitou.
Práva a povinnosti z nájmu bytu
§ 687
(1) Pronajímatel je povinen předat nájemci byt ve stavu
způsobilém k řádnému užívání a zajistit nájemci plný a nerušený
výkon práv spojených s užíváním bytu.
(2) Nestanoví-li nájemní smlouva jinak, drobné opravy v bytě
související s jeho užíváním a náklady spojené s běžnou údržbou
hradí nájemce. Pojem drobných oprav a nákladů spojených s běžnou
údržbou bytu upravuje zvláštní předpis.
(3) Práva a povinnosti nájemce - člena družstva - pokud jde
o provádění drobných oprav v bytě a pokud jde o úhradu nákladů
spojených s běžnou údržbou bytu, upravují stanovy družstva.
§ 688
Nájemce bytu a osoby, které žijí s nájemcem ve společné
domácnosti, mají vedle práva užívat byt i právo užívat společné
prostory a zařízení domu, jakož i požívat plnění, jejichž
poskytování je s užíváním bytu spojeno.
§ 689
Nájemce je povinen užívat byt, společné prostory a zařízení
domu řádně a řádně požívat plnění, jejichž poskytování je spojeno
s užíváním bytu.
§ 690
Nájemci jsou povinni při výkonu svých práv dbát, aby v domě
bylo vytvořeno prostředí zajišťující ostatním nájemcům výkon
jejich práv.
§ 691
Nesplní-li pronajímatel svoji povinnost odstranit závady
bránící řádnému užívání bytu, nebo jimiž je výkon nájemcova práva
ohrožen, má nájemce právo po předchozím upozornění pronajímatele
závady odstranit v nezbytné míře a požadovat od něj náhradu účelně
vynaložených nákladů. Právo na náhradu musí uplatnit
u pronajímatele bez zbytečného odkladu. Právo zanikne, nebylo-li
uplatněno do šesti měsíců od odstranění závad.
§ 692
(1) Nájemce je povinen oznámit bez zbytečného odkladu
pronajímateli potřebu těch oprav v bytě, které má nést
pronajímatel, a umožnit jejich provedení; jinak odpovídá za škodu,
která nesplněním této povinnosti vznikla.
(2) Nepostará-li se nájemce o včasné provedení drobných oprav
a běžnou údržbu bytu, má pronajímatel právo učinit tak po
předchozím upozornění nájemce na svůj náklad sám a požadovat od
něj náhradu.
(3) Nájemce je povinen po předchozí písemné výzvě umožnit
pronajímateli nebo jím pověřené osobě, aby provedl instalaci
a údržbu zařízení pro měření a regulaci tepla, teplé a studené
vody, jakož i odpočet naměřených hodnot. Stejně je povinen umožnit
přístup k dalším technickým zařízením, pokud jsou součástí bytu
a patří pronajímateli.
§ 693
Nájemce je povinen odstranit závady a poškození, které
způsobil v domě sám nebo ti, kdo s ním bydlí. Nestane-li se tak,
má pronajímatel právo po předchozím upozornění nájemce závady
a poškození odstranit a požadovat od nájemce náhradu.
§ 694
Nájemce nesmí provádět stavební úpravy ani jinou podstatnou
změnu v bytě bez souhlasu pronajímatele, a to ani na svůj náklad.
V případě porušení této povinnosti je pronajímatel oprávněn
požadovat, aby nájemce provedené úpravy a změny bez odkladu
odstranil.
§ 695
Pronajímatel je oprávněn provádět stavební úpravy bytu a jiné
podstatné změny v bytě pouze se souhlasem nájemce. Tento souhlas
lze odepřít jen z vážných důvodů. Provádí-li pronajímatel takové
úpravy na příkaz příslušného orgánu státní správy, je nájemce
povinen jejich provedení umožnit; jinak odpovídá za škodu, která
nesplněním této povinnosti vznikla.
Nájemné a úhrada za plnění poskytovaná s užíváním bytu
§ 696
(1) Způsob výpočtu nájemného, úhrady za plnění poskytovaná
s užíváním bytu, způsob jejich placení, jakož i případy, ve
kterých je pronajímatel oprávněn jednostranně zvýšit nájemné,
úhradu za plnění poskytovaná s užíváním bytu, a změnit další
podmínky nájemní smlouvy, stanoví zvláštní právní předpis.
(2) Úhrada za plnění poskytovaná s užíváním bytu nebo záloha
na ně se platí spolu s nájemným, nebude-li účastníky dohodnuto
nebo právním předpisem stanoveno jinak.
§ 697
Nezaplatí-li nájemce nájemné nebo úhradu za plnění,
poskytovaná s užíváním bytu do pěti dnů po její splatnosti, je
povinen zaplatit pronajímateli poplatek z prodlení.
§ 698
(1) Nájemce má právo na přiměřenou slevu z nájemného, dokud
pronajímatel přes jeho upozornění neodstraní v bytě nebo v domě
závadu, která podstatně nebo po delší dobu zhoršuje jejich
užívání. Právo na přiměřenou slevu z nájemného má nájemce i tehdy,
jestliže nebyla poskytována plnění spojená s užíváním bytu, nebo
byla poskytována vadně, a jestliže se v důsledku toho užívání bytu
zhoršilo.
(2) Stejné právo má nájemce, jestliže stavebními úpravami
v domě se podstatně nebo po delší dobu zhorší podmínky užívání
bytu nebo domu.
(3) Nájemce má právo na přiměřenou slevu z úhrady za plnění,
poskytovaná s užíváním bytu, pokud je pronajímatel řádně a včas
neposkytuje.
§ 699
Právo na slevu z nájemného nebo z úhrady za plnění
poskytovaná s užíváním bytu je třeba uplatnit u pronajímatele bez
zbytečného odkladu. Právo zanikne, nebylo-li uplatněno do šesti
měsíců od odstranění závad.
Společný nájem bytu
§ 700
(1) Byt může být ve společném nájmu více osob. Společní
nájemci mají stejná práva a povinnosti.
(2) Společný nájem vzniká též dohodou mezi dosavadním
nájemcem, další osobou a pronajímatelem.
(3) U družstevního bytu může společný nájem vzniknout jen
mezi manžely.
§ 701
(1) Běžné věci, týkající se společného nájmu bytu, může
vyřizovat každý ze společných nájemců. V ostatních věcech je třeba
souhlasu všech; jinak je právní úkon neplatný.
(2) Z právních úkonů týkajících se společného nájmu bytu jsou
oprávněni a povinni všichni společní nájemci společně
a nerozdílně.
§ 702
(1) Dojde-li mezi společnými nájemci k neshodě o právech
a povinnostech vyplývajících ze společného nájmu bytu, rozhodne na
návrh některého z nich soud.
(2) Soud může v případech zvláštního zřetele hodných na návrh
společného nájemce zrušit právo společného nájmu bytu, vznikne-li
jím nezaviněný stav, který brání společnému užívání bytu
společnými nájemci. Zároveň určí, který ze společných nájemců nebo
kteří z nich, budou byt dále užívat.
Společný nájem bytu manžely
§ 703
(1) Jestliže se za trvání manželství manželé nebo jeden
z nich stanou nájemci bytu, vznikne společný nájem bytu manžely.
(2) Vznikne-li jen jednomu z manželů za trvání manželství
právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu, vznikne se
společným nájmem bytu manžely i společné členství manželů
v družstvu; z tohoto členství jsou oba manželé oprávněni a povinni
společně a nerozdílně.
(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 neplatí, jestliže manželé spolu
trvale nežijí.
§ 704
(1) Stal-li se některý z manželů nájemcem bytu před uzavřením
manželství, vznikne oběma manželům společný nájem bytu uzavřením
manželství.
(2) Totéž platí, vzniklo-li před uzavřením manželství
některému z manželů právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního
bytu.
§ 705
(1) Nedohodnou-li se rozvedení manželé o nájmu bytu, soud na
návrh jednoho z nich rozhodne, že se zrušuje právo společného
nájmu bytu. Současně určí, který z manželů bude byt dále užívat
jako nájemce.
(2) Nabyl-li práva na uzavření smlouvy o nájmu družstevního
bytu jeden z rozvedených manželů před uzavřením manželství,
zanikne právo společného nájmu bytu rozvodem; právo byt užívat
zůstane tomu z manželů, který nabyl práva na nájem bytu před
uzavřením manželství. V ostatních případech společného nájmu
družstevního bytu rozhodne soud, nedohodnou-li se rozvedení
manželé, na návrh jednoho z nich o zrušení tohoto práva, jakož
i o tom, kdo z nich bude jako člen družstva dále nájemcem bytu;
tím zanikne i společné členství rozvedených manželů v družstvu.
(3) Při rozhodování o dalším nájmu bytu vezme soud zřetel
zejména na zájmy nezletilých dětí a stanovisko pronajímatele.
Přechod nájmu bytu
§ 706
(1) Jestliže nájemce zemře a nejde-li o byt ve společném
nájmu manželů, stávají se nájemci (společnými nájemci) jeho děti,
vnuci, rodiče, sourozenci, zeť a snacha, kteří prokáží, že s ním
žili v den jeho smrti ve společné domácnosti a nemají vlastní byt.
Nájemci (společnými nájemci) se stávají také ti, kteří pečovali
o společnou domácnost zemřelého nájemce nebo na něho byli odkázáni
výživou, jestliže prokáží, že s ním žili ve společné domácnosti
aspoň po dobu tří let před jeho smrtí a nemají vlastní byt.
(2) Jestliže zemře nájemce družstevního bytu a nejde-li o byt
ve společném nájmu manželů, přechází smrtí nájemce jeho členství
v družstvu a nájem bytu na toho dědice, kterému připadl členský
podíl.
§ 707
(1) Zemře-li jeden z manželů, kteří byli společnými nájemci
bytu, stane se jediným nájemcem pozůstalý manžel.
(2) Jde-li o byt družstevní, zanikne smrtí jednoho z manželů
společný nájem bytu manžely. Bylo-li právo na družstevní byt
nabyto za trvání manželství, zůstává členem družstva pozůstalý
manžel a jemu náleží členský podíl; k tomu přihlédne soud v řízení
o dědictví. Jestliže zemřel manžel, který nabyl právo na
družstevní byt před uzavřením manželství, přechází jeho smrtí
členství v družstvu a nájem družstevního bytu na toho dědice,
jemuž připadl členský podíl. Jde-li o více předmětů nájmu, může
členství zůstavitele přejít na více dědiců.
(3) Zemře-li jeden ze společných nájemců, přechází jeho právo
na ostatní společné nájemce.
§ 708
Ustanovení § 706 odst. 1 a § 707 odst. 1 platí i v případě,
jestliže nájemce opustí trvale společnou domácnost.
§ 709
Ustanovení § 703 až 708 neplatí pro byty služební, pro byty
zvláštního určení a pro byty v domech zvláštního určení.
Zánik nájmu bytu
§ 710
(1) Nájem bytu zanikne písemnou dohodou mezi pronajímatelem
a nájemcem nebo písemnou výpovědí.
(2) V případě, že nájem bytu byl sjednán na určitou dobu,
skončí také uplynutím této doby.
(3) V písemné výpovědi musí být uvedena lhůta, kdy má nájem
skončit, a to nejméně tři měsíce tak, aby skončila ke konci
kalendářního měsíce.
§ 711
(1) Pronajímatel může vypovědět nájem bytu jen s přivolením
soudu z těchto důvodů:
a) potřebuje-li pronajímatel byt pro sebe, manžela, pro své děti,
vnuky, zetě nebo snachu, své rodiče nebo sourozence;
b) jestliže nájemce přestal vykonávat práci pro pronajímatele
a pronajímatel potřebuje služební byt pro jiného nájemce, který
pro něho bude pracovat;
c) jestliže nájemce nebo ti, kdo s ním bydlí, přes písemnou
výstrahu hrubě porušují dobré mravy v domě;
d) jestliže nájemce hrubě porušuje své povinnosti vyplývající
z nájmu bytu, zejména tím, že nezaplatil nájemné nebo úhradu za
plnění spojená s užíváním bytu za dobu delší než tři měsíce;
e) je-li potřebné z důvodu veřejného zájmu s bytem nebo s domem
naložit tak, že byt nelze užívat nebo vyžaduje-li byt nebo dům
opravy, při jejichž provádění nelze byt nebo dům delší dobu
dále užívat;
f) jde-li o byt, který souvisí stavebně s prostory, určenými
k provozování obchodu nebo jiné podnikatelské činnosti
a nájemce nebo vlastník těchto nebytových prostor chce tento
byt užívat;
g) má-li nájemce dva nebo více bytů, vyjma případů, že na něm
nelze spravedlivě požadovat, aby užíval pouze jeden byt;
h) neužívá-li nájemce byt bez vážných důvodů a nebo ho bez
závažných důvodů užívá jen občas;
i) jde-li o byt zvláštního určení nebo o byt v domě zvláštního
určení a nájemce není zdravotně postižená osoba.
(2) Jestliže soud přivolí k výpovědi z nájmu bytu, určí
současně, ke kterému datu nájemní poměr skončí; přitom přihlédne
k výpovědní lhůtě (§ 710). Výpovědní lhůta počne běžet až prvním
dnem kalendářního měsíce následujícího po právní moci rozsudku.
Soud současně též rozhodne, že nájemce je povinen byt vyklidit
nejpozději do 15 dnů po uplynutí výpovědní lhůty. Má-li nájemce
právo na náhradní byt (náhradní ubytování), rozhodne soud, že
nájemce je povinen vyklidit byt do 15 dnů po zajištění náhradního
bytu, a stačí-li poskytnutí náhradního ubytování, do 15 dnů po
zajištění náhradního ubytování.
(3) Dojde-li k přivolení k výpovědi z důvodů uvedených pod
písmeny a), b), e) a f), může soud v odůvodněných případech uložit
pronajímateli povinnost nahradit nájemci stěhovací náklady, jež
určí.
(4) Jde-li o byt zvláštního určení nebo o byt v domě
zvláštního určení, lze vypovědět nájem podle odstavce 1 jen po
předchozím souhlasu toho, kdo svým nákladem takový byt zřídil,
nebo jeho právního nástupce nebo souhlasu příslušného orgánu
republiky, který podle zákonů národních rad uzavření smlouvy o
jeho nájmu doporučil.
(5) Jestliže pronajímatel bez vážných důvodů nevyužil
vyklizeného bytu k účelu, pro který soud k výpovědi nájmu
přivolil, může soud na návrh nájemce rozhodnout, že pronajímatel
je povinen dodatečně uhradit nájemci, který byt uvolnil, stěhovací
náklady a další náklady spojené s potřebnou úpravou náhradního
bytu. Soud může dále uložit pronajímateli, aby nájemci uhradil
rozdíl ve výši nájemného z dosavadního bytu a z bytu náhradního,
až za dobu pěti let, počínaje měsícem, v němž se nájemce
přestěhoval do náhradního bytu, nejdéle však do doby, kdy nájemce
ukončil nájem náhradního bytu. Právo nájemce na úhradu rozdílu
v nájemném se v období pěti let nepromlčí. Jiné nároky nájemce
nejsou tím dotčeny.
nadpis vypuštěn
§ 712
(1) Bytovými náhradami jsou náhradní byt a náhradní
ubytování.
(2) Náhradním bytem je byt, který podle velikosti a vybavení
zajišťuje lidsky důstojné ubytování nájemce a členů jeho
domácnosti. Skončil-li nájemní poměr výpovědí pronajímatele
z důvodů podle § 711 odst. 1 písm. a), b), e), f) a i), má nájemce
právo na náhradní byt, který je podle místních podmínek zásadně
rovnocenný bytu, který má vyklidit (přiměřený náhradní byt). Soud
může z důvodů zvláštního zřetele hodných rozhodnout, že nájemce má
právo na náhradní byt o menší podlahové ploše než vyklizovaný byt.
Skončil-li nájemní poměr výpovědí pronajímatele z důvodů podle
§ 711 odst. 1 písm. b) a nájemce přestal vykonávat práci pro
pronajímatele bez vážných důvodů, stačí při vyklizení poskytnout
přístřeší; soud může rozhodnout, že z důvodů zvláštního zřetele
hodných má nájemce právo na náhradní byt o menší podlahové ploše,
nižší kvalitě a méně vybavený, popřípadě i byt mimo obec, než je
vyklizovaný byt, nebo právo na náhradní ubytování.
(3) V případech podle § 705 odst. 2 věty prvé postačí
rozvedenému manželovi, který je povinen byt vyklidit, poskytnout
náhradní ubytování; soud však z důvodů zvláštního zřetele hodných
rozhodne, že rozvedený manžel má právo na náhradní byt.
V případech podle § 705 odst. 1 a odst. 2 věta druhá má rozvedený
manžel právo na náhradní byt; soud může, jsou-li proto důvody
zvláštního zřetele hodné, rozhodnout, že rozvedený manžel má právo
jen na náhradní ubytování.
(4) Náhradním ubytováním se rozumí byt o jedné místnosti nebo
pokoj ve svobodárně nebo podnájem v zařízené nebo nezařízené části
bytu jiného nájemce.
(5) Skončil-li nájemní poměr výpovědí pronajímatele podle §
711 odst. 1 písm. c), d), g) a h), stačí při vyklizení poskytnout
přístřeší. Jde-li o rodinu s nezletilými dětmi a skončil-li
nájemní poměr výpovědí pronajímatele podle § 711 odst. 1 písm. c)
a d), může soud, jsou-li pro to důvody zvláštního zřetele hodné,
rozhodnout, že nájemce má právo na náhradní ubytování, popřípadě
na náhradní byt. Přístřeším se rozumí provizorium do doby, než si
nájemce opatří řádné ubytování a prostor k uskladnění jeho
bytového zařízení a ostatních věcí domácí a osobní potřeby.
(6) Pokud má nájemce právo na bytovou náhradu, není tento
nájemce povinen se z bytu vystěhovat a byt vyklidit, dokud pro něj
není odpovídající bytová náhrada zajištěna; společní nájemci mají
nárok jen na jednu bytovou náhradu.
§ 712a
V období mezi skončením nájemního poměru a posledním dnem
lhůty k vyklizení bytu mají pronajímatel a osoba, jejíž nájemní
poměr skončil, práva a povinnosti v rozsahu odpovídajícím
ustanovením § 687 až 699 a přiměřeně § 700 až § 702 odst. 1.
§ 713
(1) Jestliže služební byt po smrti nájemce nebo po rozvodu
jeho manželství užívají dále manžel, popřípadě osoby uvedené
v § 706 odst. 1, nejsou povinny se z bytu vystěhovat, dokud jim
není zajištěn přiměřený náhradní byt. To platí i v případě,
jestliže nájemce služebního bytu opustí trvale společnou
domácnost. V odůvodněných případech soud může rozhodnout, že stačí
náhradní byt o menší podlahové ploše, nižší kvalitě a méně
vybavený, popřípadě i byt mimo obec, než je vyklizovaný byt nebo
náhradní ubytování.
(2) Ustanovení odstavce 1 se přiměřeně použije i na byty
zvláštního určení a byty v domech zvláštního určení.
§ 714
Zánikem členství osoby v bytovém družstvu zanikne její nájem
bytu. Nájemce družstevního bytu není povinen se z bytu vystěhovat,
pokud mu není zajištěna bytová náhrada za podmínek stanovených
v § 712. Vrácení členského podílu se může člen domáhat teprve po
vystěhování z bytu, a to ve lhůtě dané stanovami družstva.
Úprava práv nájemců při vzájemné výměně bytu
§ 715
Se souhlasem pronajímatelů se mohou nájemci dohodnout
o výměně bytu. Souhlas i dohoda musí mít písemnou formu.
Odepře-li pronajímatel bez závažných důvodů souhlas s výměnou
bytu, může soud na návrh nájemce rozhodnutím nahradit projev vůle
pronajímatele.
§ 716
(1) Právo na splnění dohody o výměně bytu musí být uplatněno
u soudu do tří měsíců ode dne, kdy byl s dohodou vysloven souhlas;
jinak právo zanikne.
(2) Nastanou-li dodatečně u některého z účastníků takové
závažné okolnosti, že není možno splnění dohody na něm spravedlivě
požadovat, může od dohody odstoupit; musí však tak učinit bez
zbytečného odkladu. Povinnost k náhradě škody tím není dotčena.
ODDÍL PÁTÝ
Nájem obytných místností v zařízeních určených k trvalému bydlení
§ 717
(1) V zařízeních určených k trvalému bydlení vzniká nájem
obytné místnosti nájemní smlouvou uzavřenou mezi pronajímatelem
a nájemcem.
(2) Jsou-li na užívání téže místnosti uzavřeny nájemní
smlouvy s více nájemci, je každý z nich samostatným nájemcem, a to
v rozsahu, který mu byl v dohodě vymezen.
§ 718
Je-li nájemce povinen se z obytné místnosti vystěhovat, stačí
mu poskytnout náhradní ubytování, pokud nájemní smlouvou nebylo
účastníky dohodnuto něco jiného.
ODDÍL ŠESTÝ
Podnájem bytu (části bytu)
§ 719
(1) Pronajatý byt nebo jeho část lze jinému přenechat do
podnájmu na dobu určenou ve smlouvě o podnájmu nebo bez časového
určení jen s písemným souhlasem pronajímatele. Porušení této
povinnosti se považuje za porušení povinnosti podle § 711 odstavce
1 písm. d). Smlouva o podnájmu upravuje podmínky skončení
podnájmu, zejména možnost dát výpověď ze strany pronajímatele;
nebylo-li dohodnuto jinak, platí, že podnájem lze vypovědět bez
uvedení důvodů ve lhůtě podle § 710 odst. 3.
(2) Byl-li podnájem sjednán na určitou dobu, skončí také
uplynutím této doby.
(3) Po skončení podnájmu podnájemce nemá právo na náhradní
podnájem.
ODDÍL SEDMÝ
Nájem a podnájem nebytových prostor
§ 720
Nájem a podnájem nebytových prostor je upraven zvláštním
zákonem.6)
------------------------------------------------------------------
6) Zák. č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor.
ODDÍL OSMÝ
Zvláštní ustanovení o podnikatelském nájmu věcí movitých
§ 721
(1) Má-li věc, která byla pronajata, vady, pro které ji nelze
řádně užívat, nebo které takové užívání ztěžují, má nájemce právo,
aby mu byla poskytnuta jiná věc sloužící témuž účelu. Kromě toho
má právo na prominutí nájemného nebo na slevu z nájemného za dobu,
po kterou věc nemohl pro její vadu řádně užívat buď vůbec, nebo
jen za ztížených podmínek.
(2) Právo na prominutí nebo na slevu z nájemného musí být
uplatněno u pronajímatele nejpozději do konce doby, na kterou byl
nájem sjednán.
§ 722
(1) Za opotřebení věci způsobené řádným užíváním nájemce
neodpovídá.
(2) Vzniklé poškození, ztrátu nebo zničení věci je nájemce
povinen ohlásit pronajímateli bez zbytečného odkladu. Povinnost
nájemce nahradit škodu se řídí ustanoveními tohoto zákona
o odpovědnosti za škodu; nájemce však neodpovídá za škodu, která
vznikla tím, že ten, kdo věc pronajal, nesplnil povinnost uloženou
ustanovením § 617.
§ 723
(1) Vrátí-li nájemce věc po době dohodnuté ve smlouvě, je
povinen platit nájemné až do vrácení věci. Je-li nájemce
s vrácením věci v prodlení, je povinen zaplatit též poplatek
z prodlení.
(2) Jestliže se věc ztratila nebo byla zničena, je nájemce
povinen platit nájemné a poplatek z prodlení, bylo-li jeho placení
dohodnuto, dokud ztrátu nebo zničení věci pronajímateli neohlásil
nebo dokud se o tom pronajímatel jinak nedozvěděl.